Covidové melouchy 2: Kolik brát za přivýdělek a co vás to bude stát

Přivydělávat si z domova už dobrých pár měsíců neznamená nutně jen psát diplomky líným studentům nebo lovit důvěřivé duše přes multi-level-marketing. Přesto se do smysluplného melouchu málokdo rád pustí – v domnění, že se to člověku finančně nevyplatí a ještě si tak akorát zkomplikuje život papírováním vůči státu. Další díl našeho covidového seriálu je proto daný: finance a jejich řízení.

Pokud jste četli první díl Covidových melouchů, patrně už žijete ve světě, kde se přivýdělku zase tolik mezí neklade. Víte, že nepotřebujete dílničku pro výrobu šperků, moderní kuchyň pro přípravu obědů ani velký sklep pro naskladnění svých autorských výrobků. Že mnohdy stačí jen mít co předat – ve vlastním e-booku, videokurzu nebo třeba formou odborné poradny.

Z povahy SimpleShopu se chceme dále věnovat zejména tomuto typu kapitálu a poradit vám teď, jak z něj dostat to dost možná hlavní: peníze.

Co si za to říct? Jednoduché principy melouchové cenotvorby

Jedna z prvních otázek, která člověka při zvažování vlastního businessu (byť melouchového) napadne: Kolik by to vlastně mělo stát? Jakou si stanovit cenu, aby lidé měli zájem zaplatit? Jako první odpověď se pak běžně nabízí: Být levnější než ostatní.

Zatímco otázka je zvolena správně, odpověď už nikoliv. Pomineme-li, že cenová válka vede k vytváření nepřátel v důsledku pokroucení trhu (což v době sociálních sítí nejspíše nakonec pocítíte), je nutné zaměřit se na to nejdůležitější: Kolik za to chcete (nebo potřebujete) vydělat.

Rozumnou cestou k nastavení ceny je zohlednit poměr času, který do poskytování daného obsahu chcete investovat v určitém období, a zisku, který vám v rámci daného období bude dávat smysl. Máte-li na svůj melouch prostor deset hodin týdně a smysl vám dává vydělat na něm alespoň 5 tisíc korun týdně, dojdete k výdělku 500 korun za hodinu. Čistého.

Slovo čistého je přitom nutno zdůraznit. Z poskytování obsahu a následného výdělku pro vás budou plynout nutné náklady: měsíční poplatky za služby, které k podnikání využíváte (hosting webu, online nástroje k prodeji, rychlejší internetové připojení) nebo nákup vybavení. Rozpočítejte je, přičtěte k oněm 5 tisícům a uvidíte, že částka na konci rovnice musí být vyšší.

Stačí přepočítat tuto hodinovou sazbu na výslednou cenu pro zákazníka. Připravujete-li jeden díl odborného kurzu dvacet hodin a poskytnete ho dvaceti lidem, jednomu člověku musíte naúčtovat nejméně těch 500 Kč čistého bez daně (plus všechny ty náklady navíc).

Cokoli, co je pod touto cenou se vám nevyplatí, a tedy nedává smysl, pokud to tedy nemá poslouží dalšímu výdělku v budoucnu (nabídka prvního kurzu zdarma s vědomím toho, že kurz přesvědčí k ročnímu předplatnému, apod.). Časem také nejspíše dojdete k tomu, že cenu je třeba dále upravovat, například s ohledem na zájem veřejnosti (online kurz ne vždy naplníte).

Covidové melouchy 2: Kolik brát za přivýdělek a co vás to bude stát

Na živnosťák, nebo bez? Jak svůj melouch vlastně máte vykazovat státu

Dříve, než přijmete první peníze ze svého přivýdělku, je třeba vyjasnit si jednu věc: Zda se prohlásit za podnikatele a běžet na živnostenský úřad, anebo to udělat nějak jinak.

Kritériem pro toto rozhodnutí je pravidelnost. Pokud hodláte vydat jeden e-book a jen brát peníze z jeho prodeje, jde o příležitostný příjem, pro který není živnostenský list potřeba. Jediná povinnost, která pro vás vyplývá, je pak přiznat tento příjem v daňovém přiznání.

Ve chvíli, kdy jde o pravidelnou činnost, například dlouhodobé pořádání online seminářů, z pohledu zákona se jedná o soustavnou činnost za účelem dosažení zisku. A pro tu už živnostenský list potřebujete. Což ještě nutně neznamená žádné velké zatížení.

Zákon naštěstí zná termín “podnikání na vedlejší činnost” pro osoby, které podnikají při zaměstnání. Mají sice nějaký ten přivýdělek na vlastní triko, sociální a zdravotní za ně však odvádí zaměstnavatel, u kterého jsou zaměstnáni na hlavní pracovní poměr.

Tyto osoby za své podnikání nemusí platit zdravotní pojištění, sociální pojištění je jim vypočteno zpětně dle zisku v loňském roce a podobně tomu tak je s daněmi. Obě tyto položky jsou přitom relativně mírné a pokud měsíčně nevyděláte desetitisíce, není se třeba obávat nějakých obzvláště vysokých odvodů.

Jak to celé naúčtovat, zkasírovat, vyúčtovat? SimpleShop to zařídí

Pokud už reálně zvažujete, že si otevřete online kurz nebo třeba sepíšete e-book, určitě prozkoumejte možnosti nástroje SimpleShop. V případě financí vám usnadní výběr peněz od vašich zákazníků či kurzistů a také vás ušetří vystavování daňových dokladů.

Svůj produkt či službu můžete se SimpleShopem prodávat z jakýchkoli webových stránek, na které stačí vložit prodejní tlačítko či formulář. Pro samotnou platbu SimpleShop nabízí možnosti standardního i zrychleného bankovního převodu, funkce platebních bran (ComGate, GoPay, ThePay, B-Payment) nebo napojení na systém PayPal. Vaši zákazníci mohou platit mobilem (m-platba) nebo přes terminály Sazky (superCASH). V jakékoli měně, dokonce i bitcoiny.

Systém si také hravě poradí s vytvářením daňových dokladů (faktur), které automaticky odesílá vašemu zákazníkovi hned po zaplacení, přičemž umožňuje párování došlých plateb. Je rovněž připraven na všechny úrovně EET.

Příjemným bonusem je funkce předplatného, která umožňuje postupné uvolňování obsahu v členské sekci na vašich stránkách a časové omezení členství s opakovanými platbami kartou. Nabízí také funkci pro prodej různých druhů voucherů, jako jsou poukazy na slevu na některý z vašich dalších kurzů či jiných přenosů.

Vy se tak můžete věnovat tomu hlavnímu: Vytváření svého obsahu a jeho propagaci. Jak propagovat, vám už brzy poradíme v dalším, třetím díle seriálu Covidové melouchy.

Na této stránce můžete být i vy a váš produkt. Máte zájem o rozhovor? Napište nám na info@redbit.cz a my se ozveme zpátky.

Přečtěte si naše další články a rozhovory:

Radek Antl
Tento článek pro vás napsal Radek Antl, kterého celý život žene neukojitelná touha po textu, pročež píše tak často, že se to na něm podepsalo (nejenže proti světlu připomíná písmeno I, dokonce má namísto uší závorky, o čemž ovšem nerad slyší). Copywriter, kreativec a hlavní odběratel triadího Club-Maté.