Fabrika na trika je menší sítotisková dílna, ve které se tisknou především trička pro firmy, kluby či kapely, ale také mnoho dalších produktů!
Jaké byly vaše začátky podnikání? Byl sítotisk od počátku vaše jasná volba?
K potisku triček vůbec jsem se dostal tuším v roce 2003. Poptával jsem trička na jednu svou akci, zadal tiskařské firmě a výsledek byl špatný (tedy měl jsem ten pocit). To odstartovalo můj zájem o vlastní dílnu a sítotisk.
V roce 2005 jsem koupil vybavení, zavřel se do garáže a volný čas trávil mezi barvami. První zakázka pak byla mojí noční můrou, protože ze sta triček se mi více než padesát nepovedlo. Nicméně jsem tiskl zakázku tak dlouho, dokud jsem neměl sto perfektních triček, které bych mohl hrdě předat zákazníkovi.
„Motorkám se věnuji ještě déle než sítotisku a v podstatě ony jsou tím impulsem, že jsem se o potisk triček začal vůbec zajímat. Ta první trička, která jsem zadával do výroby, byla právě na mnou pořádaný motosraz.“
Máte na své začátky nějakou speciální vzpomínku? Měl jste zakázky lepší či horší?
Do teď rád vzpomínám na svoje začátky a spolupráci s mladými designérkami Adélou a Bětkou, které se rozhodly budovat vlastní oděvní značku a mne vzaly do týmu jako svého tiskaře. Učili jsme se od sebe navzájem a dodnes jsou z nás přátele. Vnímám to tak, že nejsou dobré a špatné zakázky, ale je to spíš o lidech, kteří za nimi stojí. Z toho pohledu mám v paměti i pár zákazníků, pro které už pracovat nechci a nebudu.
Jak vypadá váš běžný den ve Fabrice? Je to opravdu jak na běžícím pásu a nebo je vaše práce různorodá?
I když sítotisk má svoje přesné postupy, tak celý proces zakázky je docela různorodý. U velkých zakázek si sice někdy připadám jak u pásu, ale lze to vždy přerušit jinou činností. Třeba dobrou kávou, počítáním zakázek, vystavováním faktur, balením, úklidem. Pořád tu je co dělat.
Vystupujete velmi osobitě, mluvíte takto i v běžném životě?
Chci, aby na webu i v dílně byla uvolněná atmosféra a zákazníkovi bylo hned jasné, že jediný člověk v dílně je Zbyněk, který je u celého procesu zakázky od začátku do konce.
Mám rád hovorovou češtinu i nářečí a při mluvení to často míchám dohromady, ale mně už to ani nepřijde zvláštní.
Proto vzniklo také tričko Dělám si co chcu? Nebo má nějaký další význam?
Těžko k tomu říci více. Ten text je jasný a já vlastně nechávám na každém, ať si k tomu najde svou cestu. Je to snad ode mne malé poselství ostatním, ať se snaží mít svůj život ve vlastních rukách. Trika jsem tiskl teprve před necelým rokem a při tisku mi došlo, že i přes nějaké nezdary či prohry, si dělám „co chcu“.
Měl byste nějaká doporučení pro začínající podnikatele? Co bylo například stěžejní pro vás?
Každý má k podnikání jiné důvody. Napadají mne vyšší příjmy, časová flexibilita, nezávislost, seberealizace nebo touha něco budovat. Já jsem začal proto, že jsem chtěl dělat něco, co mne baví, naplňuje. V tomto směru mohu doporučit začít a dělat si právě to, co chcete. Na druhou stranu obdivuji lidi, co si vše dokáží předem spočítat, udělal podnikatelský plán a podle toho se následně rozhodnout. Já to takhle neumím, takže moje podnikatelské rady v jiném směru jsou dost omezené. 😊 Začal jsem dělat to, co mne baví, s pocitem, že dělám poctivé řemeslo, a jestli mne to může živit, jsem vůbec neřešil a vlastně neřeším ani teď. Nicméně jiné příjmy ale nemám, takže ano, živí mne to. 😊
Co vás přivedlo k Vyfakturuj.cz?
Dříve, než sítotisk, jsem měl obchod a používal jsem rozsáhlejší účetní systém se skladovou evidencí, kterého pak už nebylo třeba. Našel jsem několik online systémů primárně určených k jednoduché fakturaci. Prošel jejich demoverze a zvolil Vyfakturuj.cz, které mne cenou, rozhraním a výkonem přesvědčilo.
V čem vám Vyfakturuj.cz pomáhá nejvíce a doporučil byste ho dál?
Nejvíc jsem ocenil jednoduchost aplikace a okamžité nasazení ve firmě, včetně importů dat z minulého systému nebo exportu do účetnictví, který využívám. Za mne bych aplikaci určitě doporučil i ostatním.
